Někteří považují Dahab za město plné tekkie, ale pro televizní moderátorku Mirandu Krestovnikoff je to perfektní útočiště pro potápěče na pobřeží s mladou rodinou v závěsu.
TAK CO BYLO NEJLEPŠÍ o Egyptě? zeptal jsem se své dcery. "Jízda na velbloudovi," zněla okamžitá odpověď Amélie. Takže pro čtyřleté dítě to nebyl písek, moře, ryba nebo falafel, na které si pamatuje, ale bavila se... a to se počítá.
Vzít malé děti na potápění dovolená bude to vždy trochu složité, ale jsem odhodlaný to udělat.
Je prostě příliš snadné zařídit, aby je nechali u příbuzného, a je to skvělý zážitek, pokud mohou přijít také.
Když je tu málo lidí, o které se můžete bát, musíte si pečlivě vybrat místo a zařízení, a to jsme udělali. Vyplatilo to dividendy... ale o tom později.
Začněme potápěním – celý týden potápění na pobřeží v Dahabu v Akabském zálivu.
Hlavním plusem pro mě bylo, že budeme vždy jen ve skupinách po čtyřech potápěčích s průvodcem. Fantastický.
Moje nenávist k potápěčským prázdninám je obrovská hromada potápěčů, kteří se potácejí na útesu a zastrašují každý život, který je natolik odvážný, aby se vydal ven. Pokud jste ve skupině poslední, jako já s fotoaparátem, uteče vám všechno.
Takže žádné postávání a čekání na ty s trochu bolavou hlavou, až se vystrojí – když jsme byli připraveni, mohli jsme skočit. Jednoduché.
Obávám se také „známých“ potápěčských lokalit, protože jsou často medializované a stávají se zklamáním. To nebyl případ Modré díry.
Slyšel jsem všechny příběhy a měl jsem vizi, že web je přeplněný.
Očekával jsem, že ryba plachá před kamerou migruje někam, kde je klid.
Ani trochu.
Přijeli jsme brzy a byla tam jen hrstka nadšených freediverů, kteří nasazovali lana a bóje.
Vystrojeni jsme procházeli kolem lehce děsivých náhrobních kamenů různých lidí, kteří sestoupili, aby se už nikdy nevynořili. Někteří potápěči se zastavili pro fotky, ale to prostě není moje scéna – snad pokušení osudu?
VSTUP U ZVONŮ, komín, který nás srazil do výšky asi 27 metrů, vystoupili jsme na útes a fantastický výhled.
Byla tam spousta malých ryb: kolem proplouvalo hejno lyrotailů anthias, pak anthias z Rudého moře a chromis žlutě lemovaný, společné pro takové strmé srázy.
Bylo těžké odtrhnout oči od útesu, protože toho bylo tolik k vidění, ale občas se mi podařilo pohlédnout do temně modré po mé levici.
Nebyl jsem zklamán – na útesu hlídkovali draví obři, kanic velký a pyskoun obrovský.
Zpátky na útesu hledali pestrobarevní korálovci a chňapal dvojtečkový na oběd a já slyšel výrazné křupání papouščích ryb na korálech. Musel jsem zahlédnout pět nebo šest druhů, jak se kousají u útesu.
Když jsme se po ní pohybovali nahoru, viděli jsme pár královských skalárů, jak tančí kolem sebe na mělčině, a řadu pohupujících se sasanek – jedna byla pěkně přeplněná, se čtyřmi klauny, zatímco další měla neobvyklý namodralý nádech; uvnitř byl ten nejmenší klaun a několik duhových čistších krevet.
Když jsem se otočil zpět, všiml jsem si jen několika kousků útesu, kde se zdálo být ticho, ale naprostá většina se tam hemžila. Bylo to působivé, když si vzpomenete na další dobře potápěná místa, která se snaží udržet život, který kdysi měli.
Téměř zpět na základnu jsme se přiblížili k samotné Modré díře. Přeplavali jsme „sedlo“, kde pro nic netušící potápěče ležel krásně maskovaný kamínek.
Zastavil jsem se, abych ho vyfotil, ale nezdálo se, že by se chtěl usmívat.
VEŠLI JSME DO DÍRY udělat bezpečnostní zastávku a přitom sledovat freedivery. Jaký kontrast mezi námi byl – my s celou naší výstrojí a všichni uhlazení, stahujíce se po lanech jako mořské panny se svými podlouhlými ploutve.
Žárlil jsem a chtěl jsem se k nim přidat – možná příště.
Krátký povrchový interval na slunci a silný, sladký čaj později, byli jsme všichni připraveni na druhé kolo.
Byl to stejný hvězdný ponor, ale mířil „nahoru“ po útesu místo „dolů“.
Venku na útesu jsem se rozhodl soustředit na hledání menších ryb a skrytých drahokamů. Podíval jsem se pod římsu a zahlédl jsem trnitou mořskou hvězdu a pod další spící bíle skvrnitou rybu. Na útesu byla naaranžovaná vejce španělské tanečnice v dokonalé spirálovité obloze a všude, kam jsem se podíval, se zdálo, že jsou perutýni.
Dále v ponoru se náš průvodce otočil a vyndal své reg. Plaval jsem blíž a očekával nějaké pokyny, ale on jen visel uprostřed vody s otevřenou pusou.
Při bližším prozkoumání jsem zahlédl malého pyskouna, jak mu vlétl do tlamy a ven, aby se pořádně prohrabal – čistil mu ústa. Bizarní!
Nakonec se pyskoun unavil a šli jsme dál. Pokračoval jsem v hledání něčeho neobvyklého na útesu a byl jsem odměněn zvláštním pocitem v uchu.
Nejdřív jsem si myslel, že je to moje neopren kolem mého ucha se mi táhl zip, ale pak mi to připadalo spíš jako klování ptáka.
Otočím se kolem, abych uviděl stejného pyskouna čistšího – nanejvýš znepokojivé! Zkusil druhé ucho, ale nezůstal dlouho – myslím, že mám uši docela čisté!
Když jsme se vraceli, na pouhé 3 metry, podíval jsem se nahoru a viděl jsem mávání na hladině.
Myslel jsem, že by to mohl být potápěč v nouzi nebo někdo, kdo rybaří, možná, ale byl to pufferfish, kterého právě napadl kanic bramborový.
Žlutě tečkovaný puchýř byl zmatený, vznášející se, jak chcete, a mával kolem na hladině, ale naštěstí byl živý. Kanic vypadal trochu zmateně a plaval bez večeře.
A právě když jsme si mysleli, že už máme vzrušení dost, leopardí torpédový paprsek, kterého jsme spatřili na cestě ven, se rozhodl plavat s námi. Skoro jako by to chtělo hrát.
Bylo na čase přepnout kameru do režimu videa, když kolem nás plavala.
Nezdálo se, že bychom chtěli, abychom odešli…
POTÁPY UDĚLENY, zamířili jsme zpět do hotelu a do druhé poloviny dovolená – s dětmi.
Dive-Urge (strašná slovní hříčka, ale neberte to proti sobě!) provozuje rodina a je to vidět. Je to skvělé místo, kam jít sami nebo jako pár, ale majitelé mají děti a rozumí tomu, co dělá relaxaci dovolená pro rodinu.
Dostali jsme krásné rodinné apartmá s výhledem na moře. Bylo to velmi tiché a děti měly svůj vlastní pokoj (hurá!)
Nebyl tam žádný bazén, ale restaurace byla na pláži, takže tam měli děti spoustu práce, když jsme jedli: divoké velbloudy k pronásledování [Je to moudré? Ed], krabi poustevníci k vystopování a více písku a moře, než dokážete zatřást klackem.
Venkovní „obývák“ měl houpací sítě a obrovskou zastíněnou plochu, kde se dalo sedět a hrát. Vyšla krabice s hračkami, se kterými jsme si mohli hrát, a také želvy, které se zdály být zvyklé na to, že s nimi manipulují malé děti.
Osvěžující je, že pravidla ochrany zdraví a bezpečnosti jsou zde poměrně uvolněná. K dětem se musíte chovat zodpovědně, ale pokud budete opatrní, můžete si s nimi užít spoustu zábavy!
ODPOLEDNE BYLO Stráveno POZNÁVÁNÍM. Měli jsme výlet do hor, většinu cesty jsme s dětmi jezdili na velbloudech.
Malý Oliver většinu cesty prospal, ale úsměv z Amélie se nám nepodařilo setřít. Jen si myslela, že je to skvělá zábava, mnohem lepší než kůň, když byla tak vysoko a všechno viděla.
Nahoře ve stínu hor náš čtyřčlenný doprovod rozložil tábor, rozdělal oheň a vybalil náklaďák. Vypadalo to, že tu zůstaneme týden, když jsme viděli, kolik jídla přivezli.
Vynesli malý stolek a začali válet chleba. Všichni jsme si dali a upekli plochý chléb, který jsme upekli na otevřeném ohni – pak grilované kuře s rýží a salátem, víc, než jsme mohli sníst.
Spotřebovali jsme pár kalorií na písku na starém tácu po strmých svazích dun a pak jsme vylezli na vrchol, abychom viděli slunce zapadající nad Dahabem.
Hvězdy vyšly a my jsme se zahřáli u táboráku, kouřili dýmky a jedli další jídlo.
Nebyl problém zabavit ty nejmenší – výlet byl opravdovým dobrodružstvím a oni byli uprostřed největší pískovny na světě!
DAHAB PRAVDĚPODOBNĚ NABÍDLO nejlepší potápění dovolená mohli jsme to udělat jako rodina. Maledivy mohou mít výhodu, pokud jde o potápění, ale je to dlouhá cesta k létání s malými dětmi.
Dive-Urge je neobvyklý, pokud jde o to, co Dahab nabízí. Pokud chcete být přímo uprostřed rušného a turistického místa, není to pro vás.
Nick a já jsme atypickí potápěči a cestovatelé, protože jsme rádi daleko od shonu a jiných potápěčů, takže centrum Dahabu nebylo pro nás.
Při návštěvě také rádi nějaké místo ochutnáme, vyhýbáme se hamburgerům a chipsům, abychom zjistili, co místní jedí.
Nemluvím jen o místním jídle v restauraci, ale o tom, co lidé jedí v beduínských vesnicích a tak dále.
Bylo to snadné – hned za rohem od Dive-Urge bylo tržiště zvané Assalah, kde vás jako turistu netrápilo. Jídlo bylo neuvěřitelně levné – jedno jídlo nás stálo pouhou 1 libru pro každého za tolik, kolik jsme mohli sníst – místní fazole, rýže, lilek, falafel, chléb, tahini a tak dále. Bylo to pravděpodobně nejlepší jídlo, které jsme tam jedli.
Zbytek potápění byl stejně dobrý jako v Blue Hole – klidná místa (i když jsme tam byli mimo sezónu) a dobrý život a viditelnost. Co víc si můžete přát? Vrátíme se... brzy!
FactFile
DOSTÁVAT SE TAM: Miranda Krestovnikoff a její rodina letěli s Thompson Airlines z Londýna Gatwick do Sharm el Sheikh.
POTÁPĚNÍ A UBYTOVÁNÍ: Dive-Urge Dive Resort, Dahab.
PENÍZE: Egyptská libra a většina hlavních měn.
ZDRAVÍ: Doporučuje se očkování proti hepatitidě A a tyfu.
KDY JÍT:Celoročně, ale v létě je velmi horko.
CENY: Apartmá v Dive-Urge založené na rodině dvou dospělých, dvou dětí, transferů a jednoho balíčku s 10 ponory stojí necelých 865 GBP bez letů. Zarezervujte si Oonasdivers.
TURISTICKÉ INFORMACE: 020 7493 5283, Cestovní průvodce EGYPT. Úplný seznam legálních potápěčských provozovatelů a černou listinu nelegálních potápěčských provozovatelů v Egyptě najdete na
