NOVINKY Z POTÁPĚNÍ
Nová velryba v Mexickém zálivu
Velryba rýžová v Mexickém zálivu. (Obrázek: NOAA Fisheries)
Ukázalo se, že 11.5 metru velká velryba, která před dvěma lety uvízla u floridského národního parku Everglades, je druh, který věda dosud nerozpoznala. Tento nový druh, přezdívaný Riceova velryba, již byl klasifikován jako kriticky ohrožený.
Dospělý muž s podváhou se v roce 2019 vyplavil v Sandy Key a pitva ukázala, že spolkl plasty. Původně se předpokládalo, že jde o poddruh toho, co se považovalo za velryby Bryde v Mexickém zálivu, následné zkoumání ukazuje, že jde o samostatné plemeno.
Pozůstatky velryby byly pohřbeny, ale o několik měsíců později byly odstraněny týmem Smithsonian National Museum of Natural History, který převezl kostru do Washingtonu DC.
Patty Roselová, vedoucí autorka studie právě publikované v Marine Mammal Science, tamní vědkyně Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) pro rybolov, spolupracovala s vědci NOAA a spoluautory Lynsey Wilcox a Dr Keith Mullin na studiu pozůstatků.
Z analýzy lebky byli schopni identifikovat charakteristické vlastnosti, zatímco samostatná analýza genetických dat velryby poskytla druhou řadu důkazů.
Odhaduje se, že na planetě žije méně než 100 velryb rýžových a tento druh má chráněný status. Bylo to pojmenováno Balaenoptera ricei na počest amerického biologa Dale Rice, prvního výzkumníka, který rozpoznal to, co bylo tehdy považováno za poddruh velryby Bryde v Mexickém zálivu.
7 2021 února
Velryby rýžové váží až 27 tun a dorůstají délky až 13 metrů – velryby Bryde jsou lehčí až do 25 tun, ale mají maximální délku 15 metrů.
O jejich průměrné délce života je známo jen málo, ačkoli blízce příbuzné druhy dosahují pohlavní dospělosti v 9 letech a dožívají se asi 60 let. Hlavními hrozbami jsou stávky lodí, hluk oceánů, průzkum a produkce energie, úniky ropy, zapletení s rybářským náčiním a úlomky oceánu.
****Mezitím na pobřeží Tichého oceánu v Jižní Americe odhalil rozsáhlý satelitní průzkum vzor modrých velryb, které neustále kličkují, aby se vyhnuly až 1000 lodím, které denně proplouvají přes jejich krmiště v severní oblasti Patagonie v Chile.
Modré velryby (Balaenoptera musculus), největší zvíře na Zemi, se na povrchu živí krilem, což je činí zranitelnými vůči útokům lodí. „Ve většině zemí nenahlášené případy, omezené monitorování a nedostatečně zdokumentované incidenty znemožňují jakékoli přesné posouzení skutečné prevalence kolize,“ píší vědci z Chile, Argentiny a USA, jejichž studie byla právě publikována v Science Reports.
Chilské pobřežní vody jsou hlavním letním zdrojem potravy a krmením pro populaci modrých velryb ve východním jižním Pacifiku, která čítá jen několik stovek. Vyznačují se také jedním z největších světových odvětví chovu lososů, který je zdrojem až 83 % provozu.
Tým ve studii označil a sledoval 15 modrých velryb a nyní požaduje legislativu, která by sezónně přesměrovala intenzivní lodní dopravu nebo zavedla rychlostní limity, což by mohlo snížit nebezpečí nárazů lodí a vystavení velryb hluku.
