NOVINKY Z POTÁPĚNÍ
Nový druh hřebenového želé nalezený v hloubce téměř 4 km se stal prvním tvorem, kterého vědci National Oceanic & Atmospheric Administration popsali a pojmenovali na základě video samotné důkazy.
Přečtěte si také: Většina života v cílové zóně hlubinných těžařů je pro vědu nová
Tým z amerického NOAA Office of Ocean Exploration & Research objevil ctenofor, nyní pojmenovaný Duobrachium sparksae, u Portorika v roce 2015, ale nyní tomu tak bylo až po letech analýz popsané v Plankton & Benthos Research.
Želé bylo spatřeno na záběrech pořízených z Deep Discoverer ROV a vědci NOAA Mike Ford a Allen Collins uznali želé jako novinku ve vědě.
"Je to jedinečné, protože jsme byli schopni popsat nový druh založený výhradně na vysokém rozlišení video“ řekl Collins. „Kamery na robotu Deep Discoverer jsou schopny získat snímky s vysokým rozlišením a měřit struktury menší než milimetr.
"Nemáme stejné mikroskopy jako v laboratoři, ale video nám může poskytnout dostatek informací k podrobnému pochopení morfologie, jako je umístění jejich reprodukčních částí a další aspekty.“
Želé měřilo asi 6 cm, s chapadly dlouhými asi 30 cm. "Pohyboval se jako horkovzdušný balón připojený k mořskému dnu na dvou liniích a udržoval určitou nadmořskou výšku nad mořským dnem," řekl Ford.
"Nejsme si jisti, zda je připojen k mořskému dnu. Během ponoru jsme nepozorovali přímou vazbu, ale zdá se, že se organismus dotýká mořského dna.“
NOAA poznamenává, že hřebenové želé a medúzy spolu úzce nesouvisí, i když obě jsou z 95 % složeny z vody. Hřebenové želé mají obvykle osm řad řasinek, které rytmicky tlučou, lámou světlo do barev, když se pohybují, a loví členovce a larvy. Bylo identifikováno 100-150 druhů.
MEZITÍM další americký vědecký tým zaznamenal nejhustší roj ryb, jaký byl kdy zaznamenán v propastném [3–6 km hlubokém] oceánu. Při průzkumu jedné ze tří podmořských hor v hloubce více než 3 km použili malé množství návnady na makrely k nalákání 115 úhořů (Ilyophis arx) do jejich světel ROV.
Vědci z University of Hawaii v Manoa učinili svůj objev v části masivní Clarion-Clipperton Zone, která vede na jih od Havaje téměř do Mexika. Části CCZ jsou nyní těženy na vzácné kovy a prvky, uprostřed varování vědců a ekologů před hlubokomořskou „zlatou horečkou“, která by mohla ohrozit sotva pochopené ekosystémy.
Vědci byli překvapeni, že se velká hejna úhořů přiletěla krmit na všech třech podmořských horách, kde se očekávalo, že jídlo bude drahé. Před objevem dokonce 29kg žraločí mršina svržená ve výšce 4.4 km nepřilákala více než 68 hladových ryb.
„Počet pozorovaných úhořů... je skutečně bezprecedentní pro hlubiny v propastných i batyálních [1–4 km],“ říkají vědci. jehož studie je publikována v ScienceDirect.
