Jak často máte příležitost potopit se na trajektu, který vznikl v 1. světové válce, ale který musel čekat až do 2. světové války, než se dočkal vojenské služby? Překročte kanál do Dieppe, abyste to dokázali s JOHN LIDDIARDEM – ilustrace MAX ELLIS
JEDNA Z VĚCÍ, KTERÉ MĚ NEJVÍCE BÍDÍ o vrakovém potápění je to, že se tu a tam potápím s vrakem, který je úplně jiný než cokoli, co jsem potápěl předtím.
Jedním z nich je HMS Narcis, vlakový přívoz původně postavený jako TF3, jedna ze tří takových lodí postavených k přepravě vagonů zásob přes kanál La Manche v první světové válce.
Žádná nebyla dokončena až po příměří, ale všechny zažily mezi válkami nějakou komerční službu a poté se vrátily do vojenské služby ve 2. světové válce.
TF3 byla přejmenována na HMS Narcis. Ke konci 2. světové války se potopila poté, co narazila na minu, na cestě domů z přepravy zásob do Dieppe.
Přestože je na pěkně rovném mořském dně, nejvyšším bodem vraku je přežívající část úkrytové paluby hned za přídí. Je to místo, kde freedivingová sekce Rouen GCOB Plongée ráda navazuje své bóje, ale pro větší pohodlí začneme naši prohlídku v hloubce asi 15 m, přímo na špičce přídě. (1).
Zde se krytová paluba kdysi rozprostírala přes hlavní palubu a kování na přídi, ale nyní se rozpadla a zanechala obnažené kotevní hákové trubky (2) řez mezi hlavní palubou a trupem. Pod pravobokem rameno (3) zasahující po straně trupu až k mořskému dnu před přídí by se kdysi napojila na podobnou, nyní však chybějící, paži z druhé strany trupu. Jeho účelem bylo tahat z přídě lana pro odminování a paravany.
Zpátky na hlavní palubě, velký kotevní naviják (4) sedí uprostřed přídě.
Naše trasa na zádi se teď několikrát klikatí přes palubu. Na pravoboku se trup zvedá ke zbytkům úkrytové paluby (5), který se pak naklání dovnitř.
Odtud je přes hlavní palubu dvojice velkých navijáků s navijákem mezi nimi (6). Ty by byly použity k utažení kotevních kabelů napevno, aby byla loď stabilní vůči nakládacímu molu, takže železniční vagony mohly být nasazeny na palubu na zádi bez vykolejení.
Na levé straně přístřešek (7) je podobně nakloněna dovnitř.
Nyní míří na záď podél vnitřního okraje úkrytové paluby, držák protiletadlového děla (8) padl na bok uprostřed rozptýlené munice. Jednalo se o jedno ze čtyř stanovišť pro zbraně, v podstatě namontované po jednom v každém rohu.
Znovu přejděte palubu a neporušený a vzpřímený kůň (9) je umístěn v ekvivalentní poloze na pravoboku.
Mezi děly je umístěn naviják s osou podél paluby tak, aby fungoval přes palubu. Za zbraněmi větší navijáky (10, 11) jsou uspořádány tak, aby fungovaly podél paluby.
Tyto navijáky a některé další, které uvidíme později, sloužily k posunování železničních vagónů po kolejích na palubě, takže trajekt mohl manipulovat s vagony zásob bez nutnosti mít na palubě lokomotivy.
Za navijáky jsou dva krátké úseky dráhy namontované nad další dráhou tak, aby se daly posouvat ze strany na stranu (12). Ty byly původně v linii s kolejnicemi dále vzadu, ale nyní jsou vychýleny.
Tato kolébka sloužila k posunu vagónů mezi sadami kolejnic podél paluby, taženými ze strany na stranu navijákem, který fungoval přes palubu, kterou jsme míjeli dříve, umístěnou mezi lafetami protiletadlových děl.
Jako TF3, HMS Narcis byl původně postaven s hroty pro řazení vozů mezi kolejemi. Následně byly namontovány další kolejnice a pojezdová kolébka, jak pro urychlení nakládky a vykládky, tak pro zvýšení kapacity.
Na chvíli se z potápěčské vlakové soupravy zatoulala a pod přístřeškovou palubou na pravoboku je vana. (13).
Hlavní paluba pokračuje čtyřmi železničními kolejemi vedoucími dozadu (14). Ty jsou brzy překříženy mřížovým rámem (15) která spadla na palubu.
Umístění je zhruba pod místem, kde by se kormidelna rozkládala vysoko nad hlavní palubou, takže možná byla součástí nosné konstrukce.
Trup se pak rozbije (16), poskytující pohled dovnitř v podstatě velkých plochých vztlakových nádrží s palubou nahoře. Po překročení trosek na mořském dně se nedotčená část vraku brzy obnoví.
Uvnitř trupu jsou čtyři kotle, dva na každé straně (17). Jedná se o obvyklé válcové kotle skotského typu, ale vysunuté na obě strany, takže kouřovody mohly být směrovány na stranu hlavní paluby, podobně jako na letadlové lodi.
Nebo by to možná mělo být naopak; možná, že letadlové lodě mají kouřovody vedené jako na vlakových trajektech, protože vlakové trajekty byly vynalezeny jako první.
Zpátky na palubě, nad kotlem na pravoboku je hromada řetězu (18), sloužící k zabezpečení vozů, když byla loď na moři. Boky trupu a malé oblasti paluby se rozpadly, zejména na této straně, s pravobočním motorem, který je dobře vidět uvnitř. (19).
Strana paluby a mořské dno po pravoboku jsou posety balvany – na obrázku nejsou znázorněny, aby byl vrak čistý. Ty sem byly vysypány, když se rozšiřoval přístav Dieppe, a nemají nic společného s HMS Narcis.
Na hlavní palubě jsou čtyři sady kolejí (20) pokračujte vzadu, dokud se středové sady nespojí v sadě bodů (21) k nasměrování jedné koleje na nakládací rampu (22). Tato rampa byla další modifikací pro manipulaci s nákladem.
Původně, TF3 byla vybavena dvěma pásy až po záď, aby se spojily s nakládací rampou ze břehu. To by omezilo nakládání na porty vybavené takovým systémem ramp, tedy HMS Narcis byla znovu vybavena jedinou dlouhou rampou, která mohla fungovat s jakýmkoli přístavem, pokud tam byla železniční trať.
Rampa byla na den D zcela odstraněna, aby bylo možné vyloďovací člun sjet ze zádi.
Na levou stranu nakládací rampy, další naviják (23) je řazena s vnější kolejí, takže mohla sloužit k manipulaci s vagóny, ale také ke zvedání a spouštění rampy. Za tím je další protiletadlové dělo (24), tentokrát neporušené a mířící k nebi.
Zmínil jsem se o nutnosti, aby záď lodi držela absolutně pevně proti nakládacímu molu při najíždění a vystupování vagónů, takže jako další máme další velký naviják (25), následované dvojicemi patníků podél okraje paluby (26).
HMS Narcis má dvě vrtule a dvě kormidla, dobře zasunutá pod zádí a po obou stranách nakládací rampy. Přístavní vrtule (27) je lépe přístupný v mírném průtahu pod zádí, aby byla zajištěna maximální hloubka 24 m na prověšení velké vody.
Vzadu nad palubou je pravobok zrcadlovým obrazem přístavu s páry patníků (28), velký válec (29), protiletadlová lafeta (30) a naviják na posunovací vozy (31). Zde se protiletadlové dělo vylomilo z lafety a kolem základny je rozházená další munice.
Což nás přivádí na konec našeho Prohlídka vraku. S hlavní palubou ve výšce 19 m je možný hodinový ponor s minimální dekompresí. S dvojkombinací a nitroxem nebo rebreatherem je dost neobvyklých trosek, aby byl ponor zajímavý mnohem déle.
KONVERZE LICHÁKA
HMS Narcis, vlakový trajekt. POSTAVEN 1914, TUPEN 1945
BYLY NEJDIVNĚJŠÍ ŘEMESLO první světové války – vlakové trajekty plánované jako lodě pro přepravu vlaků nacpaných muži a dalšími válečnými zásobami přes kanál La Manche, píše Kendall McDonald.
Operovali z vojenského přístavu Richborough v Kentu do Dunkerque. Tři z nich byly položeny v roce 1922.
Blízko začátku 2. světové války byly tři lodě zabaveny královským námořnictvem a známé jako Vlakový trajekt č. 1, č. 2 a No 3, V 1940, TF1 a TF3 byly přejmenovány na HMS princezna Iris a HMS Narcis respektive ao rok později byly obě lodě přeměněny na vyloďovací lodě. Díky jejich dvojitým trychtýřům spojeným do jednoho vypadali ještě bojovněji.
Tyto trajekty se staly součástí Commando Combined Ops ve Skotsku, kde byli vojáci seznámeni s neobvyklým konceptem. Až 13 výsadkových člunů napěchovaných lidmi mohlo být vytaženo na krytou vlakovou palubu nosiče na vozících pomocí složitého přepínacího systému.
Spouštění vozíků jeden po druhém a sledování, jak se řítí po dráze, bylo pro přihlížející vzrušující, protože každý z nich vyvrhl velkou vodní stěnu. Stalo se tak, když byli pozorovateli král Jiří VI., Winston Churchill a lord Louis Mountbatten.
Muži na lodi byli pochopitelně méně šťastní a tento násilný způsob spouštění byl brzy opuštěn.
Během vylodění v Normandii plavidla z obou Narcis a princezna Iris se valily méně násilně ze záďových skluzů, aby vysadily jednotky na plážích.
HMS Narcis už to mohla být rezavé vědro, ale v den D si vedla dobře. Nakonec narazila na minu severně od Dieppe ve 11 hodin dne 17. března 1945 a ona a devět členů její malé posádky byly ztraceny, když se nakonec v 5 hodin ráno potopila.
Pouze princezna Iris přežil válku. Stala se TF1 opět pak, jako civilní v roce 1946, byl přejmenován Trajekt v Essexu, která provádí tři zpáteční cesty týdně.
PRŮVODCE
DOSTÁVAT SE TAM: LD Lines Transmanche Ferries jezdí dvakrát denně z Newhavenu do Dieppe. Pětidenní zpáteční jízdné pro auto a dva cestující stojí od 39 GBP. www.ldlines.com, 0844 576 8836.
JAK TO NAJDETE: GPS souřadnice jsou 50 02.514N, 001 04.240E (stupně, minuty a desetinná místa). Vrak leží na východ od východní kardinální bóje označené „Daffodil“, s přídí směřující na jihovýchod.
PŘÍLIVY: Při přílivu a odlivu začíná ochablá voda přibližně 1 hodinu před a 5 hodin po vysoké vodě v Doveru. Mějte na paměti, že francouzské hodiny jsou o hodinu dříve než Spojené království.
POTÁPĚNÍ A VZDUCH: John Liddiard byl hostem návštěvy francouzského klubu GCOB Plongée. Případně britské lodě operující z Eastbourne, Brightonu a Littlehamptonu podnikly vícedenní výlety přes Lamanšský průliv, buď s sebou vzaly potápěče, nebo se s nimi setkaly v Dieppe.
UBYTOVÁNÍ: Kancelář Tourisme Dieppe Maritime.
SPOUŠTĚNÍ Lístky jsou k dispozici v Dieppe, ale nejprve se ujistěte, že vaše loď a manipulátoři mají plnou licenci od francouzských úřadů.
KVALIFIKACE: Při nízké hladině vody je většina vraku přístupná PADI open Water nebo BSAC Ocean Divers.
DALŠÍ INFORMACE: Admirality Chart 2451, Newhaven do Doveru. Tabulka admirality 2147, Přístupy k Dieppe.
PROS: Unikátní vrak s vlakovou soupravou a zbraněmi.
CONS: Francouzské předpisy pro potápění jsou mnohem přísnější než ty domácí.
HLOUBKA: 20-35m
Díky Alan Waite, Jean-Luc Lemaire, Denis, Dominique, Raymond a mnoho členů Rouen GCOB Plongée.
Vyšlo v DIVER září 2011
