Novinky o potápění
Žraloci tygří nalezení v Indo-Pacifiku nejsou statickými místními populacemi – místo toho se potulují na velké vzdálenosti a tvoří jednu velkou populaci, podle nového výzkumu, který právě zveřejnila University of Queensland v Austrálii.
Vzorkování DNA tohoto druhu na sedmi rozšířených místech odhalilo jen málo genetických rozdílů od Pacifiku po Indický oceán, podle mořské bioložky Dr Bonnie Holmesové.
"Analyzovali jsme vzorky z Indického oceánu u Západní Austrálie, na několika místech v západním Pacifiku a až na Havaji ve středním Pacifiku," říká. Vzorky byly získány během značkovacích operací.
Pacifik a Indické oceány tvoří asi polovinu veškeré vody na zemském povrchu a studie je v rozporu s předchozími tvrzeními, že existuje například zřetelná havajská populace žraloků tygrovaných.
Při srovnání vzorků se vzorky z Brazílie v západním Atlantiku však byla zaznamenána genetická diferenciace mimo Indo-pacifický region.
Dr Holmes řekl, že studie zdůraznila potřebu mezinárodní spolupráce, aby bylo zajištěno, že lov velkých stěhovavých žraloků bude udržitelný.
„V Austrálii mají tito žraloci vyšší úroveň ochrany, než když se přestěhují do mezinárodních vod, kde jsou často cílem jejich velkých ploutve," ona řekla.
"Mezi mezinárodními úřady musí existovat spolupráce, aby bylo zajištěno, že v našich oceánech budou adekvátní zákazové zóny."
Dodala však, že dlouhodobé migrační chování žraloka tygřího může být užitečné při zachování jeho genetické rozmanitosti.
"Například existují důkazy o migrujících žralocích jak z východu, tak i." západní pobřeží Austrálie se přesouvá do vod Severního teritoria,“ řekl Dr. Holmes.
Dr Holmes řekl, že Laboratoř molekulárního rybolovu při univerzitě School of Biomedical Sciences bude pokračovat ve vyšetřování stěhovavých žraloků pomocí nové metody k extrakci DNA z čelistí tygra a bílých žraloků pořádané v muzeích a sbírkách trofejí, a to i těch, které pocházejí z 19. století.
Studie „Struktura populace a konektivita tygřích žraloků (Galeocerdo maličký) napříč Indo-pacifickou oceánskou pánví“ je publikováno v časopise The Royal Society Journal „Open Science“ zde
