Tělo potápěčky, která se snažila vyzvednout upuštěný fotoaparát, bylo v sobotu 87. května vytaženo z hloubky 3 metrů poblíž Kakabanu, jednoho z ostrovů Derewan u indonéského Bornea.
Třicetiletý čínský turista Zhang Xiao Han se potápěl v Kelapa Dua, jednom z mála míst, kde mohou potápěči ráno pozorovat žraloky dravé, jak se vynořují z hloubky, aby se uklidili na vrcholu strmé stěny.
Během bezpečnostní zastávky potápěčské skupiny v hloubce 5 metrů údajně Zhang upustila kameru GoPro a navzdory pokusům alespoň jednoho potápěčského průvodce, aby jí v tom zabránil, se s kamerou vydala dolů.
Ostatní potápěči se vynořili podle plánu a Zhang byl nahlášen jako pohřešovaný kolem 9:XNUMX. K prvnímu pokusu o nalezení pohřešovaného potápěče se připojili tři potápěčští průvodci a místní potápěči, ale ztížila jim to hloubka stěny a silné proudy.
Basarnas BalikpapanMístní pátrací a záchranná agentura , vedla pátrací a záchrannou operaci, do které se zapojil i tým Berau SAR, policie a vojenští techničtí potápěči. Trvalo několik pokusů, než byla Zhang nalezena a vytažena na hladinu, asi šest hodin po vyhlášení poplachu. Její tělo bylo převezeno do místní nemocnice k vyšetření.
Také na Divernetu: IPO zasáhlo britského potápěče v Komodo's Crystal Rock, Části těla potápěčky nalezené u žraloka
Ano, proto si vždycky vážím fotoaparáty tak, aby měly mírný vznášející se povrch. Máte mnohem větší šanci ho najít, když se vznáší na hladině, než když klesá do hloubky. I když je v mezích vašeho ponorového plánu, je docela možné, že se ztratí v puklině nebo se schová v mořských řasách.
Jeden z mých krytů na fotoaparát má odnímatelné závaží pro potápění ve slané i sladké vodě. „Kvůli GoPro jsem si na něj připevnil poutko na zápěstí s malým dřevěným blokem v uzlu, takže fotoaparát ve sladké vodě ulpěl na hladině.
Jednoduché.
Funguje.
O jednu starost méně.
To je hrozné. Nemůžu si pomoct, ale přemýšlím, jestli byla řádně vycvičená, aby pochopila, do jakého extrémního nebezpečí se vystavila. Osobně bych se nikdy takhle ponořila.
Vždycky mám fotoaparát připevněný pomocí pružiny s pojistkou na obou koncích. Ta na vzdálenějším konci mi zůstává připevněná pořád a tu na straně s fotoaparátem můžu připevnit k D-kroužku, když ji nepoužívám.
Připevnění je nejjednodušší varianta, kdy se k podvodnímu pouzdru připevní pouze bota (například pro selfie tyč), ale obvykle místo toho používám tác a funguje to stejně dobře. Celou sestavu můžu dokonce schovat do svých technických kraťasů Fourth Element, takže mi při nastupování a vystupování nebo v těsných prostorách nic nevisí.
Tolik lidí se domnívalo, že se potopila do 87 metrů, aby vytáhla svou GoPro. To ale není pravda. Jsou tam velmi silné proudy a také proudy směřující dolů. S největší pravděpodobností ji strhlo moře a její tělo bylo nalezeno v hloubce 87 metrů, poměrně daleko od místa, kde se potápěla.
Proč je hloubka 87 m problém/předmět?
Narkotika, spotřeba plynu a dekomprese. V těch hloubkách potřebujete trimix a speciální výcvik. Pravděpodobně jste se ponořili do narkotika asi 120 až 140 metrů a ani si neuvědomili, co se děje.
U většiny lidí se užívání narkotik objevuje kolem 30. až 40. měsíce a v drtivé většině případů kolem 50. měsíce; liší se to ale mezi lidmi a také v závislosti na čase a nedávné praxi.
Proto většina amatérských potápěčských výcviků stanoví „spodní hranici“ na 40 m. Totéž platí pro pojistné smlouvy.
To se naučíte během nitroxového tréninku, ale nad určitým parciálním tlakem kyslíku riskujete záchvaty. Maximální doporučená provozní hloubka vzduchu (21 % kyslíku) je zhruba 55 m. Potápěči, kteří se potápějí podstatně hlouběji, musí používat hypoxické směsi plynů.
To je přes 240 metrů hluboko. To je sebevražda.
V té hloubce jsem přežil odraz na vzduchu. Nejhloupější věc, kterou jsem kdy udělal. Jeden z mála případů, kdy jsem se potápěl se společenstvem místo sólo. Kamarád chtěl udělat stejný ponor v Hondurasu jako jeho rodiče. Celý ponor jsem natočil. Nijak výrazně nepřidal dekompresní čas, ale řídil se svým počítačem. Já jsem si dal o hodinu dekomprese víc jen tak pro zábavu. Teď jsem přešel na rebreather s uchycením na hrudi.
Ne sebevražda. Ale nebezpečná.
Měl jsem kamaráda, kterého do těch hlubin „odrazily“ přílivové proudy. (S plně nafouknutým pláštěm proti spaní, suchým oblekem a spuštěným zátěžovým pásem.) Potom se 3 nebo 4 roky nepotápěl, ale vrátil se k tomu zhruba v době, kdy odešel z firmy a ztratili jsme kontakt. Paráda!
Předpokládám, že hnízdíš.
"Hnízdo"?
Upřímně doufám, že není potápěč – nebo že s výcvikem teprve začal.